Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Blog > Jak být mašina na učení

Jak být mašina na učení



If you let your learning lead to knowledge, you become s fool. If you let your learning lead to action, you become wealthy.

- Jim Rohn

Chybu, kteří lidé u vzdělání dělají, že neaplikujou to co se učí. Jak to vím? Byl jsem v tom táboru také. Měl jsem období kdy jsem díky zrychlenému čtení četl 3-4 knížky za týden, ale nic z naučeného jsem nepoužil. To je stejné jako kdybych si koupil našlapané sportovní auto a nechal ho stát v garáži celý rok. Na ego dobrý, ale jinak je to hloupost. Ano, člověk se v momentu cítí dobře, myslí si, že dělá něco produktivního. Toť ale otázka: je čtení opravdu produktivní? Otázku maličko upravím: je čtení samo o sobě produktivní? Není. A to protože, je to další forma prokrastinace. Doplním o čtení jako společensky uznávaná forma prokrastinace. Samozřejmě to nemění nic na tom, že po pasivním pročtení knížky si zapamatujeme méně než 10% z toho co jsme četli. A to vycházím pouze z obecných pravidel paměti.

People Remember Stock Illustrations – 2,172 People Remember Stock  Illustrations, Vectors & Clipart - Dreamstime
Pyramida učení

Když budu mluvit o knížce, která má například 100 000 slov. Předpokládaná rychlost čtení je 300 slov za minutu. Z toho vyplývá, že knížku budeme číst 5.5 hodin. Podtrženo sečteno nám její čtení zabere zhruba týden. Kolik si toho po týdnu pasivního čtení budeme pamatovat?

Ještě než odpovím na otázku, rád bych popsal co přesně myslím termínem „pasivní čtení“. Pasivní čtení je jak už napovídá z názvu je izolovaná činnost čtení. Řečeno polopatě, čteme stránku po stránce od začátku po konec. Žádná extra činnost se nekoná.

K tomu vám můžu říct pouze jednu věc. A to, že takové čtení je prachsprostá ztráta času. A odpověď na otázku kolik si toho pasivním čtením budeme pamatovat? Méně než 10%. Což je podle mého mizerné číslo a to jsem ještě skromný. Čím to je? Má to dva hlavní důvody:

  • Neproběhlo opakování toho co jsme již přečetli a tudíž se křivka zapomínání prohlubuje
  • Samotným čtením si pamatujeme pouze 10% toho co jsme se naučili
What you need to know… about The Curve of Forgetting | Study websites,  Memorization techniques, How to memorize things
Křivka zapomínání

Pokud bych měl přičíst 10% (množství zapamatované čtením) se křivkou zapomínání, tak se dostaneme na velmi malé číslo. Jaké je řešení?

Zaprvé se nechci označovat, za někoho kdo je expert. Nelze popírat, že bych si tyhle věci vymýšlel z patra. Věci o kterých píši prošli mými experimenty. Jinak bych neměl koule na to vám to v takovém stylu prezentovat. Nutno podotknout, že čtu hodně. Čtení je moje láska. A stejně jako u milostného vztahu dvou lidí. I já jsem se čtením chyboval. Proto se rád podělím o svoje pády ať vy můžete zůstat pevně na nohou.

Co bych doporučil je forma aktivního čtení. Co přesně je myšleno aktivním čtením? Samozřejmě bude záležet na typu knížky. Pokud čtu román, tak k němu budu přistupovat velmi odlišně než k naučné literatuře. Když to bylo řečeno, aktivní čtení se skládá z těchto podmnožin.

  • Poznámky
  • Rychlo čtení a Skimming
  • 80/20 analysis
  • Opakování

Poznámky si dělám konzistentně způsobem, který se pokusím rozebrat za použití obrázku níže. Pokud si říkáte: WTF?! Tak ano, je to bordel. A ano, můj rukopis odpovídá dítěti z mateřské školky.

Pokud najdu něco zajímavého a chci si to poznačit: Jak na to? Na prvních stránkách knížky si vytvořím svůj rejstřík (viz obrázek). Jakmile v knížce najdu něco, co stojí za zapamatování, tak si to podtrhnu propiskou a do rejstříku zaznačím stránku na které to je. To je krok první. Druhý krok spočívá v tom, že abych si pamatoval, co to bylo, vytvořím si ideálně otázku, která mě navede k tomu, co na stránce je.

Opakování je matkou moudrosti.

Vezměme příklad ze stránky 288 – „Na co se zeptat finančního poradce?“ A pokud vám jde o memorizování informací například na zkoušku, tak tohle je jeden ze způsobů, jak s knihou pracovat. Proč si to myslím?

Před zkouškou si nalistujeme na vytvořený index. V něm budou čísla stránek a otázky týkající se informací na stránce. Super. Vy si samozřejmě nenalistujete na stránku, kde máte odpověď na otázku v indexu. Co chcete udělat je odpovědět si ideálně nahlas na otázky z indexu. Tím, že si na otázky odpovíme si posílíme paměťovou stopu. Je to ekvivalent nástroje Anki. Pro ty co Anki neznáte. Anki je postavené na tom, že si tvoříte kartičky. Na jedné straně je otázka, na druhé odpověď. A potom si je jednu podruhé procházíte a zkoušíte sami sebe. Tím trénujete vybavování si informací z hlavy. A jak už bylo řečeno, vybavováním informací posiluje paměťovou stopu dané látky. Je to jako paměťová posilovna. Čím víc opakování v ideálním rozmezí – Co je ideální rozmezí? Mrkněte zpětně na křivku zapomínání – tím silnější bude paměťová vazba mezi informacemi.

Můžete si všimnout, že ne všechny věci poznámky, které jsem si vytvořil jsou ve formě otázek. Důvod proto je takový, že mi u této knihy nejde o memorizování informací.

Další věc, která vám nejspíš vrtá hlavou je: „Co to je s těmi křížky?“ Křížky, neboli * používám jako značení kvality a jak moc je informace „actionable“. Jinými slovy, lze informaci aplikovat / otestovat formou experimentu? V podstatě vycházím z odpovědí na dvě otázky:

  • Jak moc na stupnici od jedné do tří je tahle informace kvalitní?
  • Je to něco co lze hned aplikovat do mého života?

Pokud je odpověď na druhou otázku ano, přidám k informaci *. U první otázky záleží na tom jak moc „golden“ informace je.

No a poslední věc, která může vzbudit nejasnosti je písmenko „Q“. To je zkratka pro „Quotes“, neboli citáty. Nejspíš jste si všimli, že jsem posedlý sběrem citátů. Zkratky si můžete vytvořit sami podle libosti.

Co vám takový způsob zapisování umožní je velmi efektivně opakovat. Po dočtení knížky jste si vytvořili svůj rejstřík. Posun na časové ose o dva roky dopředu. A vy se chystáte si knížku přečíst znovu. BTW: Jsem velký proponent čtení skvělých knih znovu a znovu. Tím je doslova dostat do svého krevního oběhu. Byly jsme u toho, že si znova chceme přečíst knížku. První věc, kterou uděláme: přečteme si námi vytvořený rejstřík. A doplníme o další věci, které jsme při prvním čtení přehlédly. Tímto stylem absorbujete obrovské množství informací.

Skimming, Rychlo čtení a 80/20 analysis, jsem velký proponent všech. Já jsem obviously biased, protože miluju čtení. Tudíž všechno co bude týkat knížek bude „Hell YES“ reakce. Tak či tak mi přijde logika za nimi neprůstřelná. Co to je skimming? Zjednodušeně je to činnost při které si záměrně vybíráte co budete číst a co ne. Hrajete si na Popelku a oddělujete zrno od plev. Jak skimovat?

  • Číst začátky a konce kapitol
  • Zaměřit se tučný text
  • Použít otázky na konci kapitol
  • Jestli je v knize shrnutí, tak ho použít

Nutno podotknout, že skimování by nemělo být spojováno s bezmyšlenkovitým přetáčením stránek. Ne, skimmování je selektivní zaměřování pozornosti na ty nejdůležitější informace. Je to taky způsob jak dostat přehled o tématu jako celku a díky tomu nezabřednout do detailů. Tohle platí dvojnásob, pokud se učíme něco nového. Samozřejmě, se lépe bude skimmovat eseje, naučnou literaturu, blogové články než beletrii.

Rychločtení je činnost při které záměrně regulujete rychlost s jakou přijímáte informace. Něco jako řízení auta. Můžete jet na tempomat 130km/h a nebo zpomalit na 30km/h a vychutnávat si jízdu. Napsal jsem na toto téma samostatný článek: Jak číst jako Sonic.

80/20 analysis je pravidlo italského ekonoma Wilfreda Pareta, kteřý říká, že 20% aktivit je zodpovědných za 80% výsledků. Když analýzu vztáhneme na business, tak se ptáme. Kterých 20% generuje 80% výsledků? Jakých 20% zákazníků nám vytváří 80% výdělku? Čím to je, že se ptáme na takové otázky? Abychom odhalili jakých 20% to je a díky tomu se na ně mohli focusovat. Hezky tohle pravidlo lze aplikovat u knih. Často se potýkám s tím, že autor se snaží prosadit svůj hlavní point. Ten jej opakuje aby se setkal s pochopením pro co nejvíc lidí. Můžete se zaměřit na zvýrazněné texty. Začátky a konce kapitol. A další části textu, které autor záměrně nechal vystoupit z řady.

Šetří vám čas. Kdo by nechtěl víc času? Díky jejich aplikování budete mít extra čas na svoje milované, na svoje koníčky, na víc knížek (huehuahua) nebo si jen doplňte to svoje.

Stane se z vás studijní mašina. Kolik lidí ve svém okolí znáte, kteří umí používat tyhle nástroje? Pravděpodobnost, že vaše odpověď je víc než 5 je velmi nízká. To znamená, že budete vystupovat z davu. Budete studijní mašina. Budete svoje kolegy dominovat v doméně práce s informacemi.

Je to zábava. Tady budu zase biased. Mě baví číst různé knížky. Takže pokud jste ve stejném táboru. Dobře pro vás, protože si tímto stylem čtení užijete. Alespoň tohle je moje zkušenost.

 

To by bylo všechno pro dnešek, co bych dodal? Šťastné čtení mašiny?

 

Until next time

TT

 

Zdroje:

Skimming

80/20 analysis

 


Komentáře


Žádné komentáře doposud nebyly přidány.

Přidat komentář

Vámi zadané osobní údaje budeme zpracovávat za účelem odpovědi. Bližší informace naleznete v zásadách zpracování osobních údajů