Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Blog > O kulturních hodnotách

O kulturních hodnotách



„When you find something in a new culture that you don’t agree with, don’t be furious, be curious.“

Řeknu Vám krátkou story, kterou ti z Vás, kteří chodili/chodí/budou chodit na vysokou znají či brzy poznají. Příběh se týká studenta jménem Tomáš. Tomáš se připravuje na zkouškové. Už se nemůže dočkat, jak tahle šaráda bude za ním. Někdy je to stresující. Někdy je to dřina. Jindy je to velmi zajímavé. Jindy čas plyne jako voda. Je to neustálé přepínání mezi těmito módy. Někdy i mnohem víc.

Chci se podělit o jeden moment, kdy to bylo velmi zajímavé. V Marketingu jsme se učili o konceptu pro pochopení kulturních hodnot podle Hofstedeho dimenzí. Poprvé, když jsem tento název slyšel, tak jsem řekl něco podobného jako si teď říkáte vy: „what the f*ck is that?“ Prosím o trochu trpělivosti, protože si myslím, že je to strašně valuable nástroj. Dneska se pokusím rozebrat tento koncept z pár úhlů, o kterých si myslím, že mají velkou hodnotu. Než se tam dostaneme, musíme si projít základy. Co to je model kulturních hodnot dle Hofstedeho? Kdo to je Hofstede? Good question. Ta druhá pro nás nebude tak moc podstatná, takže si dovolím zodpovědět tu první.

Hofstedeho model kulturních hodnot je koncept, který číselně vyjadřuje u každé kulturní hodnoty její číselné vyjádření. A to na stupnici od 1-100. Jinými slovy, jedná se o koncept na pochopení kulturních hodnot ve společnosti nebo mentality určitého národa. O jakých kategoriích je řeč? Dobrý dotaz:

1. Vztah k mocenským hodnotám: Vztaženo na Česko: Jak moc věříme našemu velmi fit prezidentovi? Cítíte tu ironii? Těžko věřit prezidentovi, o kterém když ho vidím nevím, jestli zrovna přišel na Pražský hrad z konkurzu na The Walking Dead. Shoutout to Walking Dead. Noooooooo. You didn’t say that. Yes I did. V podstatě se jedná o to, do jaké míry lidé ve společnosti věří lidem u moci.

2. Masculinita / feminita: tohle se dá vyjádřit poměrem převládajících hodnot. Jsou to více mužské hodnoty? Síla, odvaha, samostatnost, asertivita? A nebo ženské? Starostlivost, dobro, lidskost, ochota, pomoc? V tomto případě, čím vyšší bude číselná hodnota, tím více má kultura být masculinní. Charakteristické rysy převažující masculinity je orientace na výsledek. Příkladem by mohla být kultura v konzultantské společnosti McKinsey and Company, kde je normou pracovat 80 hodin týdně.

3. Individualismus / kolektivismus: Mám moc rád film Black Panter. Je strašně cool, že král Wakandy T’Challa má svůj supr-čupr high tech outfit. Ten umí s klidem snést kulky, lovit padouchy a skákat po stěnách jako spider-man. Cool stuff. Ne jenom to. Je to bad boy, který chytá padouchy a řeší mezinárodní problémy. Pretty cool, right? But it is more than that. Okolo T’Chally je taky skvělý tým. Pamatujete tu scénku, jak zaútočí na vojenský konvoj v džungli a dostane se do problému? Z téhle šlamastyky ho dostane jeho support team ozbrojených ženských bojovnic. Tento team je zásádní. Pomáhá mu get shit done. Having said that. Bez týmu by žádný Black Panter nebyl. Možná ano, ale dlouho by nevydržel. Metrika individualismus vs kolektivismus je přesně tohle. Jinými slovy jsou kulturní hodnoty zaměřená na teamwork a nebo na lonework? (BTW: lonework neexistuje. I am just making shit up. Pro ty, co nerozumí jazyku Tomášovu. Lonework=samostatná práce) Já to označuji jako egocentrismus/teamcentrismus. Například USA drží hodnotu za kulturu s nejvyššími individualistickými hodnotami ve společnosti.

4. Vztah k nejistotě: Zkuste hádat, kdo je velmi nejistota averzní? Ano, jsme to my. Češi. Proto jste po lockdownu nemohli nikde najít toaleťák. A nemířím tam, že hodně kakáme. I když to je taky zajímavé téma, ale o tom někdy jindy. Vysoký vztah k nejistotě je často vidět u kultur, kde jsou zvyklí na silné sociální a zdravotní zázemí. Proto například USA má vztah k nejistotě velmi nízký. A díky tomu je nejistota jejich denní chléb.

5. Short term / long term: Tuhle metriku lze velmi jednoduše pokrýt párem otázek. První je: jsou rozhodnutí, které člověk dělá pro dobro dalších 12 měsíců? A nebo se lidé ve společnosti uskromní v krátkodobém horizontu, aby díky tomu mohli sklidit ovoce v budoucnu? Trošku mě překvapilo, že USA zde má poměrně nízkou hodnotu. A na druhou stranu Česko tady skóruje velmi dobře.

6. Požitkářství, indulgence, bohémský život nebo jakkoliv tomu chcete říkat. Pro mě to znamená, jak moc lidé si užívají možností, které jim život nabízí. Jak často jezdí na dovolenou? Jak často chodí do restaurace? Jak často (děláte cokoliv co považujete za leissure?)

Když už máme za sebou trošku teorie, můžeme si probrat důvody, proč si myslím, že je tohle skvělý nástroj ke osvojení. Jak někteří z vás víte, jsem big fan různých nástrojů. To hlavně proto, že se správnými nástroji můžeme být nejlepší verzí sama sebe. As much as it sounds like total bullshit. Mít nějaký framework na porozumění kultur je big plus. Stalo se Vám, že jste se bavili s člověkem ze zahraničí a po chvíli konverzace jste zjistili, že jeho přemýšlení je úplně jiné? Věřím, že pro to existuje pádný důvod. Ten důvod je, že každá kultura je něčím specifická. Je něčím jiná. To znamená, že i programování, způsob myšlení, mindset, postoj k životu (whatever you wanna call it), bude velmi odlišný od toho, na co jsme zvyklí u nás.

A co jako? Řekl by ignorant. Pro někoho, koho zajímají ostatní kultury je tohle big time discovery. Co si z toho můžu odnést? Kultury se od sebe liší. Některé více, některé méně. A to je činí zajímavými. Proto hodně lidí má rádo cestování. Rádi odhalují nové věci. Věci, které doma nemůžou najít. Kultura je něco, co se do našich duší otiskne, když vyrůstáme. Je to dáno do určité míry podle toho, jací jsou naši rodiče. Jakou máme výchovu – obviously. But let’s not forget. Naši rodiče jsou ovlivněni prostředím, ve kterém nás vychovávají. I naši rodiče jsou průměrem 5 šimpanzů, se kterými tráví nejvíce času.

Takže pokud jsme nevyrůstali v bunkru, tak naše hodnoty budou postaveny na tom, co je ve společnosti považováno za normu. Tohle je právě ten případ, kdy tento koncept bude velmi valuable. Rádi cestujete? Zajímají vás ostatní kultury? Chcete lépe porozumět lidem z jiných států? Ten poslední bod je to, co mě strašně baví.

Hlavním pointem TED talku „Psychology of culture“ je právě to. Jak můžu lépe porozumět tomu „where is what he is saying coming from“ (pro nedostatek přesných českých slov). Aby takový přístup člověk adoptoval, musí mít určitou míru zvědavosti. Do poháru nadšení bude přilévat můj pobyt v Anglii. Kdybych tento koncept znal před rokem tak věřím, že by můj pobyt byl ještě příjemnější. A to říkám po tom, co vnímám celý pobyt jako šíleně skvělý. Když se na to dívám zpětně, tak jsem pořádně nepochopil jejich kulturu. Chyba, kterou jsem udělal byla ta, že jsem se nedostatečně snažil pochopit, proč určití lidé přemýšlí tak, jak přemýšlí.

A to je proč mluvím o zvědavosti. Cizí kultura, pokud je odlišná, může působit jako španělská vesnice. Zvědavost na druhou stranu je jako světlo v tunelu. Bez ní nemůžete vidět to krásné. Proto si myslím, že zvědavý přístup is the way to go. Zvědavost může mít mnoho podob, ale podstata zůstává stejná. Může to být ptát se: proč ten člověk dělá to, co dělá? Proč říká to, co říká? Jaké hodnoty jsou za jeho slovy/činy postavené? Zatím to byla hromada abstraktních keců. Proto doufám, že tento obrázek pomůže dát věci do perspektivy.

Snad to někomu pomůže. Dejte vědět co si myslíte. Until next Sunday

TT


Komentáře


Žádné komentáře doposud nebyly přidány.

Přidat komentář

Vámi zadané osobní údaje budeme zpracovávat za účelem odpovědi. Bližší informace naleznete v zásadách zpracování osobních údajů